Adidas přesune část výroby zpět do Evropy


Firma adidas stojí před důležitým rozhodnutím - zvažuje přesun výroby z Číny zpět do Evropy. Důvodů k takové změně je hned několik. Předně se adidas snaží přiblížit zákazníkům, většina jeho výrobků totiž směřuje do Evropy. Doba distribuce, která nyní trvá šest týdnů, by se tedy rapidně snížila a firma by mohla mnohem efektivněji konkurovat svému americkému rivalovi Nike.


Adidas přesune část výroby zpět do Evropy

Tento přesun je součástí strategie „Fast Sport“, která je založena na schopnosti co nejrychleji reagovat na potřeby zákazníků. Touto strategií se řídí více firem a ekonomicky se vyplácí. Navíc náklady na výrobu v Číně kontinuálně rostou. Pracovní trh, podmínky pro podnikání i životní úroveň některých čínských provincií se začínají podobat Evropě a výroba v destinacích vzdálených od místa distribuce se nyní přestává vyplácet.

 

Podobné tendence přesunu výroby do Evropy můžeme pozorovat i u českých firem jako je Koh-i-noor nebo Jablotron, které na počátku 2. tisíciletí vsadily na výrobu v asijských zemích (převážně v Číně), tam se ale podmínky radikálně změnily, a tak se výroba prozatím částečně navrací zpět do České Republiky.

 

Platy zaměstnanců v Číně rostou každým rokem, navíc teď zaměstnavatelé ve většině případů musejí odvádět zdravotní a sociální pojištění, což souvisí se zvyšující se životní úrovní Číňanů. Ekonomická situace Číny se neustále zlepšuje, její měna vůči dolaru posiluje a důležitou roli hraje také důraz na životní prostředí, protože vyrábět ekologičtěji samozřejmě znamená vyrábět o něco dráž.

 

Nezanedbatelným faktorem je také strojní výroba, která může být umístěna kdekoliv - tedy stejně tak v Asii jako i v Evropě, a náklady na mzdy zaměstnanců se přitom příliš nezvýší.

 

Herbert Hainer, výkonný ředitel Adidas Group, nedávno přestavil nový byznys plán s názvem „Creating the new“, kterým se v nejbližších letech bude firma řídit. Ten by měl firmě adidas zaručit navýšení obratu až o 60 % do roku 2020 a pro adidas by znamenal roční tržbu zhruba 22 miliard eur (604,6 miliard Kč).

 

Anna Polomská



Archiv novinek